FInteo Finance
🇨🇿
In Czech
In Czech
Practice Known Questions
Stay up to date with your due questions
Complete 5 questions to enable practice
Exams
Exam: Test your skills
Test your skills in exam mode
Learn New Questions
Manual Mode [BETA]
Select your own question and answer types
Specific modes
Learn with flashcards
Listening & SpellingSpelling: Type what you hear
multiple choiceMultiple choice mode
SpeakingAnswer with voice
Speaking & ListeningPractice pronunciation
TypingTyping only mode
FInteo Finance - Leaderboard
FInteo Finance - Details
Levels:
Questions:
52 questions
| 🇨🇿 | 🇨🇿 |
| Veřejná volba | Přeměna individuálních preferencí v kolektivní rozhodnutí |
| Veřejné finance / def | = specifické finanční vztahy a operace probíhající v rámci ekonomického systému mezi orgány a institucemi veřejné správy a ostatními subjekty; VF zkoumají ekonomické problémy, analyzují finanční vztahy mezi ekonomickými subjekty a platí podmínka, že jedním z ekonomických subjektů je stát |
| NA | NA |
| Ekonomické subjekty | -bojují o zdroje, jsou jimi: domácnosti, firmy, stát * pokud jsou vazby jen mezi domácnostmi a firmami – oblast soukromého sektoru – VF sem nevstupují * pokud přibude stát – smíšená ekonomika, kde vedle soukromého sektoru existuje sektor státní (veřejný) |
| Redistribuční funkce | (přerozdělovací)• cíl: změnit rozdělení spravedlnosti ve společnosti, zmírnit nerovnoměrnost rozdělení důchodů• mimoekonomické důvody – solidarita, míra spravedlnosti, rovnostářství•nástroje:= výdajové: transferové platby=příjmové: daně – důchodové (osobní, příjmové – zajímá nás konstrukce daňových sazeb)*požadavek: horizontální daňová spravedlnost, vertikální daňová spravedlnost•příklad konstrukce daní, typy daní==regresivní (degresivní) daň – s růstem důchodu klesá daňová sazba – politicky neprůchozí, nerespektuje vertikální spravedlnost==lineární daň – stejná daňová sazba pro všechny, respektuje horizontální i vertikální spravedlnost (nicméně dopad na změnu je malý)==progresivní zdanění – s růstem důchodu roste daňová sazba ***klouzavá progrese – respektuje vertikální i horizontální spravedlnost; každý důchod jinou průměrnou daňovou sazbu ***stupňovitá progrese – celý důchod je zdaňován jednou sazbou (politicky neakceptovatelné)•měření účinku redistribuční daně – Lorenzova křivka a Gini koeficient==plocha mezi absolutní rovností a skutečnou Lorenzovou křivkou je tzv. Gini koeficient==ideální stav je, když Lorenzova křivka kopíruje uhlopříčku (křivka absolutní rovnosti), tehdy je Gini koeficient = 0 ==v realitě je ale většinou Lorenzova křivka prohnutá , a tedy Gini koeficient je v intervalu (0;1) – malá část populace tedy vlastní větší část majetku => velké rozdíly mezi společenskými vrstvami ==čím vyšší je koeficient, tím vyšší je míra nerovnoměrnosti == pokud by byl Gini koeficient = 1, pak by nejbohatší člověk vlastnil vše |
| Redistribuční funkce | (přerozdělovací)• cíl: změnit rozdělení spravedlnosti ve společnosti, zmírnit nerovnoměrnost rozdělení důchodů• mimoekonomické důvody – solidarita, míra spravedlnosti, rovnostářství•nástroje:= výdajové: transferové platby=příjmové: daně – důchodové (osobní, příjmové – zajímá nás konstrukce daňových sazeb)*požadavek: horizontální daňová spravedlnost, vertikální daňová spravedlnost•příklad konstrukce daní, typy daní==regresivní (degresivní) daň – s růstem důchodu klesá daňová sazba – politicky neprůchozí, nerespektuje vertikální spravedlnost==lineární daň – stejná daňová sazba pro všechny, respektuje horizontální i vertikální spravedlnost (nicméně dopad na změnu je malý)==progresivní zdanění – s růstem důchodu roste daňová sazba ***klouzavá progrese – respektuje vertikální i horizontální spravedlnost; každý důchod jinou průměrnou daňovou sazbu ***stupňovitá progrese – celý důchod je zdaňován jednou sazbou (politicky neakceptovatelné)•měření účinku redistribuční daně – Lorenzova křivka a Gini koeficient==plocha mezi absolutní rovností a skutečnou Lorenzovou křivkou je tzv. Gini koeficient==ideální stav je, když Lorenzova křivka kopíruje uhlopříčku (křivka absolutní rovnosti), tehdy je Gini koeficient = 0 ==v realitě je ale většinou Lorenzova křivka prohnutá , a tedy Gini koeficient je v intervalu (0;1) – malá část populace tedy vlastní větší část majetku => velké rozdíly mezi společenskými vrstvami ==čím vyšší je koeficient, tím vyšší je míra nerovnoměrnosti == pokud by byl Gini koeficient = 1, pak by nejbohatší člověk vlastnil vše |
| Propojení státu a soukromého sektoru – 4 vazby: | 1) daně FO 2) daně PO 3) dotace 4) transferové platby |
| 4) transferové platby | (sociální) – široká vazba, silný ekonomický tok – redistribuční důvodem jsou sociální charakteristiky domácností (z těch plyne nárok na transferové platby): • dosažení určité věkové hranice, věk domácnosti => starobní důchod • nezaměstnanost => podpora v nezaměstnanosti – vestavěný stabilizátor • zdravotní stav domácnosti – dočasné zhoršení zdravotního stavu => nemocenská (nemocenské dávky) – trvalé zhoršení zdravotního stavu => invalidní důchod • počet nezaopatřených dětí v domácnosti => porodné, přídavky na děti, … |
| Charakteristiky VF | • nedobrovolnost – MUSÍM do vztahu vstoupit •neekvivalence – neexistuje potvrzení, že to, co jedinec na daních odvede a co jedinec od státu získá, je stejné •nenávratnost finančních vztahů v rámci veřejných financí == nelze provést „reklamaci“ finančních vztahů v rámci veřejných vztahů (firma nemůže přestat platit silniční daň jen proto, že je kvalita silnic hrozná) == reklamace veřejných financí probíhá jedině přes volby, tzn. nepřímo |
| Redistribuční funkce | (přerozdělovací)• cíl: změnit rozdělení spravedlnosti ve společnosti, zmírnit nerovnoměrnost rozdělení důchodů• mimoekonomické důvody – solidarita, míra spravedlnosti, rovnostářství•nástroje:= výdajové: transferové platby=příjmové: daně – důchodové (osobní, příjmové – zajímá nás konstrukce daňových sazeb)*požadavek: horizontální daňová spravedlnost, vertikální daňová spravedlnost•příklad konstrukce daní, typy daní==regresivní (degresivní) daň – s růstem důchodu klesá daňová sazba – politicky neprůchozí, nerespektuje vertikální spravedlnost==lineární daň – stejná daňová sazba pro všechny, respektuje horizontální i vertikální spravedlnost (nicméně dopad na změnu je malý)==progresivní zdanění – s růstem důchodu roste daňová sazba ***klouzavá progrese – respektuje vertikální i horizontální spravedlnost; každý důchod jinou průměrnou daňovou sazbu ***stupňovitá progrese – celý důchod je zdaňován jednou sazbou (politicky neakceptovatelné)•měření účinku redistribuční daně – Lorenzova křivka a Gini koeficient==plocha mezi absolutní rovností a skutečnou Lorenzovou křivkou je tzv. Gini koeficient==ideální stav je, když Lorenzova křivka kopíruje uhlopříčku (křivka absolutní rovnosti), tehdy je Gini koeficient = 0 ==v realitě je ale většinou Lorenzova křivka prohnutá , a tedy Gini koeficient je v intervalu (0;1) – malá část populace tedy vlastní větší část majetku => velké rozdíly mezi společenskými vrstvami ==čím vyšší je koeficient, tím vyšší je míra nerovnoměrnosti == pokud by byl Gini koeficient = 1, pak by nejbohatší člověk vlastnil vše |
| 2) daně PO | DPPO (daň z příjmů právnických osob) – výše sazby této daně může ovlivnit konkurenceschopnost státu, proto má tendenci klesat – velikost sazby této daně je používaná jako konkurenční nástroj (konkurenční výhoda); Maďarsko zvýšilo sazbu, Malta ponechala stejnou, aby přilákaly firmy a investory |
| Daně FO | Na domácnosti se vztahují následující daně: • majetkové daně – vybírány z majetku, jejich váha na objemu vybíraných daní klesá, v ČR jsou nízké – je to např. silniční daň, dědicná daň, darovací daň, daň z nemovitosti. • důchodové (příjmové) daně – DPFO (daň z příjmů fyzických osob) – jediná důchodová daň plynoucí z domácností. • daně ze spotřeby – daň ze zboží a služeb, které domácnost používá, vzrůstající tendence v ČR === univerzální daň – na veškerou spotřebu (na všechno zboží a služby) která prochází trhem – DPH === selektivní daň – akcízy – (pouze na něco), uvalena jen na zboží a služby s nízkou cenovou elasticitou poptávky. |
| 3) dotace | Finanční prostředky do soukromého sektoru, stimulace ekonomických subjektů k určitému chování • dotace – finanční podpora firem, které vyrábějí určité výrobky == volné (neúčelové) dotace – není určeno, na co mají být použity => vyvolávají důchodový efekt == vázané (účelové) dotace – je určeno, na co smí být peníze použity => vyvolávají substituční efekt (i důchodový) – vyvolávají změnu chování příklad substitučního efektu – např. dotace zemědělcům na produkci řepky olejky => všude řepka olejka – nahradila všechny ostatní plodiny • veřejné zakázky – aby PO vyráběly veřejné statky a služby (cca 550 mld. Kč!) |
| Funkce VF | A) stabilizační funkce b) redistribuční funkce c) alokační funkce d) kontrolní |
| Redistribuční funkce | (přerozdělovací)• cíl: změnit rozdělení spravedlnosti ve společnosti, zmírnit nerovnoměrnost rozdělení důchodů• mimoekonomické důvody – solidarita, míra spravedlnosti, rovnostářství•nástroje:= výdajové: transferové platby=příjmové: daně – důchodové (osobní, příjmové – zajímá nás konstrukce daňových sazeb)*požadavek: horizontální daňová spravedlnost, vertikální daňová spravedlnost•příklad konstrukce daní, typy daní==regresivní (degresivní) daň – s růstem důchodu klesá daňová sazba – politicky neprůchozí, nerespektuje vertikální spravedlnost==lineární daň – stejná daňová sazba pro všechny, respektuje horizontální i vertikální spravedlnost (nicméně dopad na změnu je malý)==progresivní zdanění – s růstem důchodu roste daňová sazba ***klouzavá progrese – respektuje vertikální i horizontální spravedlnost; každý důchod jinou průměrnou daňovou sazbu ***stupňovitá progrese – celý důchod je zdaňován jednou sazbou (politicky neakceptovatelné)•měření účinku redistribuční daně – Lorenzova křivka a Gini koeficient==plocha mezi absolutní rovností a skutečnou Lorenzovou křivkou je tzv. Gini koeficient==ideální stav je, když Lorenzova křivka kopíruje uhlopříčku (křivka absolutní rovnosti), tehdy je Gini koeficient = 0 ==v realitě je ale většinou Lorenzova křivka prohnutá , a tedy Gini koeficient je v intervalu (0;1) – malá část populace tedy vlastní větší část majetku => velké rozdíly mezi společenskými vrstvami ==čím vyšší je koeficient, tím vyšší je míra nerovnoměrnosti == pokud by byl Gini koeficient = 1, pak by nejbohatší člověk vlastnil vše |
| Funkce VF / Stabilizační funkce | *důvodem je vývoj základních makroekonomických veličin *cíl: minimalizovat výkyvy hospodářského cyklu (tempo růstu HDP (q), míra nezaměstnanosti (u) => přímo; inflace, platební bilance => nepřímo – měnová politika) *spočívá ve využívání rozpočtových příjmů a výdajů k ovlivňování hospodářské situace státu – VF tedy dokážou ovlivňovat nerovnovážný vývoj ekonomiky (snaha ovlivnit hlavně tempo růstu HDP a míru nezaměstnanosti) *nastroje: =diskreční opatření – zpravidla jednorázová, nereagují na vývoj ekonomických veličin; =vestavěné stabilizátory (automatické) – reagují na změnu ekonomických veličin *snaha státu o proticyklickou politiku (a. hospodářský, b. politický cyklus) |
| Redistribuční funkce | (přerozdělovací)• cíl: změnit rozdělení spravedlnosti ve společnosti, zmírnit nerovnoměrnost rozdělení důchodů• mimoekonomické důvody – solidarita, míra spravedlnosti, rovnostářství•nástroje:= výdajové: transferové platby=příjmové: daně – důchodové (osobní, příjmové – zajímá nás konstrukce daňových sazeb)*požadavek: horizontální daňová spravedlnost, vertikální daňová spravedlnost•příklad konstrukce daní, typy daní==regresivní (degresivní) daň – s růstem důchodu klesá daňová sazba – politicky neprůchozí, nerespektuje vertikální spravedlnost==lineární daň – stejná daňová sazba pro všechny, respektuje horizontální i vertikální spravedlnost (nicméně dopad na změnu je malý)==progresivní zdanění – s růstem důchodu roste daňová sazba ***klouzavá progrese – respektuje vertikální i horizontální spravedlnost; každý důchod jinou průměrnou daňovou sazbu ***stupňovitá progrese – celý důchod je zdaňován jednou sazbou (politicky neakceptovatelné)•měření účinku redistribuční daně – Lorenzova křivka a Gini koeficient==plocha mezi absolutní rovností a skutečnou Lorenzovou křivkou je tzv. Gini koeficient==ideální stav je, když Lorenzova křivka kopíruje uhlopříčku (křivka absolutní rovnosti), tehdy je Gini koeficient = 0 ==v realitě je ale většinou Lorenzova křivka prohnutá , a tedy Gini koeficient je v intervalu (0;1) – malá část populace tedy vlastní větší část majetku => velké rozdíly mezi společenskými vrstvami ==čím vyšší je koeficient, tím vyšší je míra nerovnoměrnosti == pokud by byl Gini koeficient = 1, pak by nejbohatší člověk vlastnil vše |
| Funkce VF / Redistribuční funkce | (přerozdělovací)• cíl: změnit rozdělení spravedlnosti ve společnosti, zmírnit nerovnoměrnost rozdělení důchodů• mimoekonomické důvody – solidarita, míra spravedlnosti, rovnostářství•nástroje:= výdajové: transferové platby=příjmové: daně – důchodové (osobní, příjmové – zajímá nás konstrukce daňových sazeb)*požadavek: horizontální daňová spravedlnost, vertikální daňová spravedlnost•příklad konstrukce daní, typy daní==regresivní (degresivní) daň – s růstem důchodu klesá daňová sazba – politicky neprůchozí, nerespektuje vertikální spravedlnost==lineární daň – stejná daňová sazba pro všechny, respektuje horizontální i vertikální spravedlnost (nicméně dopad na změnu je malý)==progresivní zdanění – s růstem důchodu roste daňová sazba ***klouzavá progrese – respektuje vertikální i horizontální spravedlnost; každý důchod jinou průměrnou daňovou sazbu ***stupňovitá progrese – celý důchod je zdaňován jednou sazbou (politicky neakceptovatelné)•měření účinku redistribuční daně – Lorenzova křivka a Gini koeficient==plocha mezi absolutní rovností a skutečnou Lorenzovou křivkou je tzv. Gini koeficient==ideální stav je, když Lorenzova křivka kopíruje uhlopříčku (křivka absolutní rovnosti), tehdy je Gini koeficient = 0 ==v realitě je ale většinou Lorenzova křivka prohnutá , a tedy Gini koeficient je v intervalu (0;1) – malá část populace tedy vlastní větší část majetku => velké rozdíly mezi společenskými vrstvami ==čím vyšší je koeficient, tím vyšší je míra nerovnoměrnosti == pokud by byl Gini koeficient = 1, pak by nejbohatší člověk vlastnil vše |
| Funkce VF / Alokační funkce | •cílem je zabezpečit dostatečné množství produkce, kterou by negarantoval soukromý sektor (kterou by trh nezabezpečoval v dostatečném množství) •mikroekonomické důvody selhání trhů: 1) externality, 2) veřejné statky, 3) informační asymetrie, 4) statky pod ochranou (poručnické, paternalistické) 1) existence externalit - chovaní jednoho subjektu ovlivňuje blahobyt druhého, a to bez poskytnutí jakekolí finanční náhrady *Kladná externalita: někdo profituje a nic to mu nestojí *Záporná externalita: Mám naklad a nemám proti tomu žádný užitek 2) existence veřejných statků *Soukromé statky =Dělitelnost ve spotřebě =RIVALITA =VYLUČITELNOST ze spotřeby *Veřejné(kolektivní statky) =Nedělitelnost ve spotřebě =NERIVALITA ve spotřebě =NEVYLUČITELNOST ze spotřeby 3) |
| Příčiny vládního selhání | A) informace * kvalita a kvantita, velké množství informací může znamenat lepší rozhodnutí, ale také větší náklad b) časové zpoždění *poznávací – souvisí s poznáním problému, a s dostupností dat * rozhodovací a realizační rovina * přizpůsobovací – za jak dlouho bude na opatření reagováno c) neodhadnutí reakce soukromého sektoru d) absence bankrotu e) byrokracie |
| Vládní selhání / Byrokracie | = monopol na informace – informační asymetrie = snaha maximalizovat rozpočet = maximalizovat moc (nabídkový přístup ktvorbě rozpočtu) = snaha utratit disponibilní zdroje bez ohledu na kritérium efektivnosti a účelnosti = problém s měřením „výstupů“ = tendence k rozpínavosti |
| Veřejná volba | Přeměna individuálních preferencí v kolektivní rozhodnutí – rozhodování ve veřejném sektoru -- předmětem a kritériem rozhodování - veřejný zájem (??) -- rozhoduje se v rámci tzv. politického trhu |
| Zájmové skupiny | Seskupení osob, které mají společný cíl – ovlivňují ostatní subjekty „politického“ trhu cíl - maximalizace vlastního užitku |
| Klasifikace zájmových skupin pro potřeby teorie veřejné volby: | •dle cílů: ochranné zájmové skupiny (odbory), podpůrné zájmové skupiny • dle „společného zájmu“: *profesní zájmové skupiny *na základě místa, *na základě hobby: |
| Nástroje ovlivňování voličů zájmovými skupinami: | • poskytováním informací (selektivní), expertní činnosti • využíváním ekonomické moci – stávky, demonstrace • soudními spory – žaloba u mezinárodních soudů |
| Hlasovací pravidla ve veřejné volbě | Kolektivní rozhodnutí mohou být škodlivá, přerozdělující a efektivní 1) pravidlo rozhodování jedince (diktátorské) *výhody: nízké transakční náklady na rozhodování * nevýhody: může dojít k odbornému případně morálnímu selhání jedince 2) pravidlo jednomyslné (jednohlasné) shody (konsensuální) =jednomyslný souhlas všech zúčastněných stran, každý volič má stejnou váhu hlasu =např. v orgánech NATO při rozhodování o přijetí nových členů EU * výhody: vysoká demokratičnost hlasování *nevýhody: vysoké náklady 3) většinová pravidla: prostá většina, kvalifikovaná většina * respektující první preferenci 3a) prostá většina = nadpoloviční počet hlasů 3b) relativní většina =- nejvíce hlasů 3c) kvalifikovaná většina 2/3 nebo 3/5 * respektující všechny preference = porovnávání každé varianty s každou 4) Condorcetovo pravidlo (kritérium) – vzájemně párově porovnává jednotlivé varianty =problém: volební zacyklení (tzv. Condorcetův paradox) |
| Rozpočtová soustava ČR / dělení | ====na centrální úrovni: • státní rozpočet • státní mimorozpočtové fondy – „zřízeny zákonem za účelem finančního zabezpečení zvlášť stanovených úkolů “ • rozpočty zdravotních pojišťoven ===na místní úrovni: • rozpočty Vyšších územně správních celků • rozpočty Základních územně samosprávných celků |
| Charakteristiky státních fondů | • účelovost příjmů a výdajů • jiná pravidla hospodaření - možnost převodu zůstatku • stabilní příjmy - částečně nezávislé na dotacích ze SR • dlouhodobé projekty - nepodléhají politickým vlivům |
| Státní rozpočet | • zákon • účetní bilance státu • finanční plán • nástroj hospodářské politiky |
| Ukazatele státního rozpočtu: | •souhrnné – celkové příjmy a výdaje kapitoly • průřezové – ve všech kapitolách státního rozpočtu • specifické – liší se pro jednotlivé kapitoly • základní ukazatele: příjmy státního rozpočtu, výdaje SR, saldo státního rozpočtu |
| Rozpočtové zásady | •úplnost=nesmí se zapomenout na žádnou příjmovou ani výdajovou položku •jednotnost =vždy stejné položky, aby bylo možné provádět porovnání a sledovat vývoj • každoroční sestavování a schvalování •vyrovnanost - v delším časovém období • publicity • reálnost a pravdivost •přehlednost |
| Podstata a průběh rozpočtového procesu | Čtyři základní fáze •příprava a projednávání návrhu rozpočtu ve vládě (orgán moci výkonné) • projednávání a schvalování návrhu v parlamentu (orgán moci zákonodárné) – trojí čtení, rozpočtové provizórium •realizace rozpočtu, tj. hospodaření podle rozpočtu v průběhu rozpočtového roku SPP •následná kontrola – SZÚ, způsob řešení deficitu |
| FISKÁLNÍ NEROVNOVÁHA | •„fiskální nerovnováhou se rozumí existence pohledávek vůči budoucím daňovým příjmům 1) v krátkém období – deficit, přebytek 2) v dlouhém období – veřejný dluh •Maastrichtská fiskální kritéria – kritéria udržitelnosti veřejných financí deficit = 3% z HDP, veřejný dluh = 60% z HDP |
| Klasifikace rozpočtových deficitů | • dle záměrů vlády a) aktivní (záměrný, strukturální) – vzniká s vědomím vlády (vláda to tak plánuje), vedou buď k poklesu rozpočtových příjmů, nebo ke zvýšení rozpočtových výdajů, nebo současně k oběma uvedeným jevům; b) pasivní (nezáměrný, nechtěný) – na jehož vzniku se vláda nepodílela, vzniká působením různých faktorů vládou neovlivnitelných •dle způsobu výpočtu celkový deficit = primární deficit + úroky z veřejného dluhu primární deficit •dle vzniku - příjmová strana, výdajová strana rozdílné dopady na HDP, nezaměstnanost |
| Řešení deficitu | •dluhové financování •emisní řešení •prodej státního finančního či nefinančního majetku - privatizace státních podniků=definitivní řešení •z přebytků (ČR např. přebytek r.2016) •rozpočtová restrikce |
| Důsledky deficitu | A) rozpočtové = krátkodobé a dlouhodobé b) fiskální - rozdílné názory (pozitivní, negativní) |
| Problematika veřejného dluhu | • suma finančních pohledávek • suma finančních závazků |
| Dluhová kvóta | Veřejný dluh / HDP |
| Klasifikace dluhu | 1) dle výpočtu - hrubý dluh x čistý dluh 2) dle měny - vnitřní x vnější 3) dle doby splatnosti - krátkodobý, střednědobý, dlouhodobý, věčný 4) dle povinnosti - fakultativní x obligatorní 5) dle obchodovatelnosti - obchodovatelný x obchodovatelný |
| Faktory ovlivňující výši veřejného dluhu | - demografický faktor - sociální politika - volební cyklus - ekonomický cyklus - přírodní katastrofy… |
| Řešení dluhu | • aktivní řešení – vědomé, záměrné řešení vlády •pasivní řešení – působení faktorů , které nezávisí na vůli vlády(prominutí dluhu, dary , inflace) |
| Důsledky existence dluhu | A) rozpočtové důsledky – dopad na saldo rozpočtů b) důsledky finanční – souvisí s umisťování vládních dluhopisů na trhu c) sociální – souvisí se vznikem morálního hazardu, |
| Modely fiskálního federalismu | • centralizovaný • decentralizovaný • smíšený (kombinovaný) |
| Současné daňové principy | • efektivnost • pružnost (flexibilita) • daňová koordinace • daňová harmonizace • daňová spravedlnost |
| Veřejné výdaje | Finanční prostředky vynakládané v rámci rozpočtové soustavy k plnění funkcí veřejných financí na principu nenávratnosti a neekvivalence |
| Faktory ovlivňující změnu objemu a struktury VV | • inflace • válka • přírodní katastrofy • hospodářský cyklus • sociální politika • zdravotní stav • věda a výzkum….. |
| Obecný postup analýzy a hodnocení v oblasti alokace veřejných projektů (Stiglitz) | identifikace potřeb a cílů - CO? identifikace selhání trhu - PROČ? stanovení množiny řešení – omezení: časové, finanční, prostorové hodnocení alternativ – metody, efekty |
| Hodnotící metody veřejných výdajů (Nákladově výstupové metody) | •CMA - Minimalizace nákladů na vstupu •CEA - Náklady na jednotku výstupu •CBA Návratnost vložených zdrojů měřená poměrem mezi výstupy a vstupy •CUA Změny v užitku |
| Trh veřejných zakázek požadavky a problemy | = Požadavky • transparentnost – vyhlášení, zadání - více dodavatelů → růst konkurence → pokles ceny → růst efektivnosti • dodržování legislativy = Problémy ❑ neúčelné nákupy ❑ korupce ❑ koluzní kartel |
| Veřejné příjmy | Vybírané – pro plnění alokační, redistribuční, stabilizační funkce |
| Klasifikace veřejných příjmů | *návratné (půjčky a emise obligací) a nenávratné (daně, poplatky, výnosy státních firem atp.) *daňové a nedaňové (poplatky, úvěry, emise obligací, příjmy z prodeje majetku…) *dle úrovně rozpočtu |
| Daň / charakteristiky | • povinná • zákonem uložená platba do veřejného rozpočtu • neúčelová • neekvivalentní • nenávratná • pravidelně se opakuje v časových intervalech nebo při stejných okolnostech |
| Současné daňové principy | • efektivnost • pružnost (flexibilita) • daňová koordinace • daňová harmonizace • daňová spravedlnost |
| Daňová spravedlnost / přístupy k daňové spravedlnosti: | A) placení daní na základě principu prospěchu (užitku) každý platí daně podle toho, jaký má užitek z veřejných výdajů B. placení daní na základě principu platební schopnosti (neboli berní způsobilosti) • princip horizontální spravedlnosti • princip vertikální spravedlnosti |
| Daňový přesun | Uvalení daně na výrobce: 1)přesun na dodavatele - přesun vzad 2) přesun na spotřebitele - přesun vpřed |
| Sociální výdaje | A) veřejné výdaje na sociální ochranu: zdraví (tj. zdravotní péče), nemocenská, invalidní, starobní,.... b) další veřejné výdaje např. podpora stavebního spoření c) daňové výdaje – „daňové úlevy“ ze sociálních důvodů |
| Vybrané metody krytí sociálních rizik | 1. soukromé spoření 2. soukromé pojištění 3. podnikové zaopatření 4) sociální pojištění 5) sociální pomoc |
| Typy a konstrukce penzijních dávek | *peněžní dle konstrukce: • zásluhové • univerzální • individualizované *věcné (zdravotnictví) peněžní |
| PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go – PAYG systém) | – zdroj financování – pojistné, daně vlastnosti: *neekvivalence, omezená zásluhovost *odolnost proti inflaci *demografické riziko |
| Fondový systém | Ekvivalence a zásluhovost vlastnosti • není citlivý na změny ve struktuře obyvatelstva • není chráněn proti znehodnocování - inflace |
| Vícepilířové systémy | ===veřejný – povinný - „omezený cíl zmírnit chudobu stáří a zajistit [jeho účastníky] proti velkému množství rizik“ • princip neekvivalence a solidarity • průběžný systém • z daní, pojistného ===povinný soukromý pilíř - „zabránit ekonomickým a politickým deformacím“ a současně – prostřednictvím ekonomického růstu – „omezovat požadavky na první pilíř“ • princip ekvivalence, zásluhovost • odluka financování od SR, státní dozor • fondový ===dobrovolný soukromý pilíř –“forma dodatečné ochrany pro ty, kteří o ni usilují” • princip ekvivalence, zásluhovosti • daňové úlevy , příspěvek • fondový |
| Způsob financování zdravotnictví v ČR | A) povinné zdravotní pojištění b) přímé platby: za léky, stomatologické ošetření,.... |
| Základní problémy českého zdravotnictví | *absence definice garantované péče *nedostačující spolupráce všech účastníků procesu poskytování zdravotnické péče *nedostatečná úroveň zdravotní gramotnosti *vzrůstající výdaje za péči *neefektivní využívání zdrojů *věková struktura lékařů – nedostatek v určitých regionech * demografická struktura obyvatelstva…….. |
| Liberální přístup ve zdravotnictví | Jedinec získá pouze takovou zdravotní péči, na kterou má |
| Rovnostářský přístup ve zdravotnictví | Každý získá co nejlepší možnou úroveň péče bez ohledu na důchodovou situaci - ALE není to právo neomezené – garantovaná péče |
| Děléní zdravotních systémů dle převažujícího způsobu financování | A) přímé financování b) nepřímé financování |